Na lodích Kryštofa Kolumba se během jeho objevitelských plaveb v 15. století konzumovala především sušená, trvanlivá a konzervovaná jídla. Čerstvé zásoby byly omezené a rychle se kazily. Mezi hlavní potraviny patřily:
- Sušené a solené maso: hovězí, vepřové a především ryby jako treska nebo sardinky byly hlavním zdrojem proteinů. Maso se sušilo na vzduchu a konzervovalo solí, aby vydrželo dlouhé cesty.
- Tvrdý chléb (Hardtack): Tento chléb byl dvakrát pečený, aby byl velmi tvrdý a suchý. Díky tomu vydržel měsíce, aniž by se zkazil. Tvrdý chléb byl ale také velmi těžký k jídlu a často se před konzumací namáčel ve vodě nebo víně.
- Obiloviny a luštěniny: Fazole, čočka a hrách byly dobrým zdrojem vlákniny a živin. Mohly se vařit a vydržely relativně dlouho.
- Sušená zelenina: Sušená cibule a česnek dodávaly chuť jinak fádní stravě.
- Olivový olej: Byl cenným zdrojem tuku a používal se k vaření a ochucení jídla.
- Sýr: Tvrdé sýry s nízkým obsahem vlhkosti vydržely cestu a poskytly posádce další zdroj proteinů a tuku.
Pokud se podařilo na cestě získat čerstvé potraviny:
- Ovoce a zelenina: citrusové plody, které vydržely déle než jiné ovoce, byly důležitým zdrojem vitamínu C a pomáhaly předcházet nemoci kurděje. Mohli také získat místní ovoce a zeleninu během pobytu na ostrovech.
- Čerstvé maso: Lov nebo obchodování s domorodci mohl poskytnout čerstvé maso, jako je ryby, králíci nebo ptáci, což byla vítaná změna od sušeného masa.
Celkově strava na Kolumbových lodích byla velmi jednotvárná a postrádala čerstvé ovoce a zeleninu. To vedlo k nedostatku vitamínů a minerálů, což způsobovalo nemoci jako kurděje, která si vyžádala mnoho životů námořníků.
Hygiena na starých lodích
Hygiena na starých lodích, ať už obchodních nebo vojenských, byla ve srovnání s dnešními standardy velmi špatná. To vedlo k šíření nemocí, které si vyžádaly mnoho životů námořníků.
Některé z hlavních problémů s hygienou na starých lodích:
- Nedostatek přístupu k čisté vodě: Na lodích byla často omezená zásoba sladké vody, která se používala k pití, vaření a mytí. Námořníci se museli často uchýlit k pití znečištěné vody, což vedlo k šíření nemocí jako tyfus a cholera.
- Nedostatek prostoru: Lodě byly často přeplněné, s malým prostorem pro osobní hygienu. Námořníci se museli dělit o malé kajuty a toalety, což usnadňovalo šíření infekcí.
- Špatná kanalizace: Na lodích často chyběla účinná kanalizace, což vedlo k hromadění odpadu a výkalů pod palubou. To vytvářelo živnou půdu pro hmyz a hlodavce, kteří přenášeli nemoci.
- Nedostatek znalostí o hygieně: V té době nebylo o šíření nemocí a důležitosti hygieny mnoho známo. Námořníci si často neuvědomovali, jak se chránit před infekcemi, a nevěděli, jak správně čistit sebe a své okolí.
Některá opatření, která se na zlepšení hygieny na lodích používala:
- Dezinfekce: Paluby a kajuty se dezinfikovaly octem nebo chloridem vápenatým, aby se zničily bakterie a viry.
- Větrání: Kajuty a podpalubní prostory se větraly, aby se zabránilo hromadění vlhkosti a plísní.
- Očkování: Námořníci byli očkováni proti některým chorobám, jako jsou neštovice a žlutá horečka.
- Zlepšení stravy: Námořníkům se do stravy přidávaly potraviny bohaté na vitamíny, jako je čerstvé ovoce a zelenina, aby se posílil jejich imunitní systém.
Přestože se hygiena na starých lodích v průběhu času zlepšovala, stále to byla nebezpečná a nezdravá prostředí pro život a práci. Díky pokroku v medicíně a inženýrství se nám dnes podařilo vytvořit mnohem zdravější a hygieničtější podmínky pro námořníky.