Německá gastronomická scéna, a to i v provinčních městech, nabízí poněkud zvláštní kulturní program. Zdá se, že se zde zastavil čas. Ü30 párty, Depeche Mode noci, 80. a 90. léta – a pak zase od začátku. Jakoby se nikdo neodvážil vkročit mimo tyto nostalgické mantinely. V Německu je více než 30 nebo více než 40 večírků akce s hosty staršími 30 nebo 40 let. Vlastně je jedno, jak akci nazvete, hudba je vždy stejná.
Kde je valčík a folklor?
Je to zvláštní, ale v těchto podnicích nenajdete ani stopu po tradičním valčíku nebo lidové hudbě. Místo toho se lidé oddávají tanci na hudbu, která dominovala jejich mládí. Je to jakási kolektivní terapie, únik do doby, kdy byly vlasy bujnější a sny odvážnější.
Fenomén nostalgie
Proč se tato scéna točí v kruhu? Jedním z důvodů je nepochybně nostalgie. Lidé se rádi vracejí do doby, kdy se cítili mladí a bezstarostní. Hudba 80. a 90. let evokuje vzpomínky na první lásky, divoké večírky a pocit, že svět leží u nohou.
Bezpečí známého
Dalším faktorem je pohodlí a bezpečí známého. Proč riskovat něco nového, když můžete tančit na osvědčené hity, které znáte nazpaměť? Je to jakási zóna komfortu, kde se lidé cítí dobře a uvolněně.
Provinční realita
V provinčních městech je tento fenomén ještě výraznější. Lidé zde často žijí v uzavřených komunitách a mají menší přístup k novým trendům. Proto se drží toho, co znají a co je osvědčené.
Humorný pohled
Celá situace má v sobě jistou dávku ironie. Lidé, kteří se kdysi bouřili proti konvencím, se nyní sami stávají konzervativními strážci hudebního vkusu. Je to jakýsi paradox, který svědčí o tom, že i rebelové nakonec zestárnou.
Možná budoucnost
Kdo ví, možná se jednou dočkáme i párty s hity z počátku milénia. Nebo se snad najde někdo odvážný, kdo prolomí tento začarovaný kruh a nabídne něco nového? Nechme se překvapit.